Rychlokurz jízdy s automatickou převodovkou: nebojte se automatu

V říjnu r. 1939 se první sériově vyráběná automatická převodovka začala montovat do vozidel americké zn. Oldsmobile. V současnosti má pouze dva pedály a volič téměř třetina prodávaných vozů v Česku i Evropě.

Jak na to?

První zkušenost nebývá většinou jednoduchá – automaticky vás nutí používat levou nohu (pedál spojky u manuálů), ovšem dojde k sešlápnutí pedálu brzdy, který se ovládá výhradně pravou nohou. K obsluze dvou pedálů se používá pouze pravá noha, levou, která je naučena jemně ovládat spojku, je dobré dávat zpočátku daleko od pedálů (sednout si na ni nebo zastrčit pod sedačku J).

Nastartovat – pravou nohou sešlápnout brzdový pedál – volič převodovky dát z P (parking) na D (drive). Dalším písmenem je R (revers) = zpátečka, N (neutral) se využívá minimálně, např. pro manipulaci s pákou, aby se z D neřadilo rovnou R. Vždy je nutné před vypnutím motoru zvolit polohu P.  Poloha S (sport) nechává převodovka více vytočit motor.

A jízda?

Jednoduchá, pohodlná, pohodová….. Dát nohu z brzdy, vozidlo pojede samo, ovládaní se 2 pedály – plynem se zrychluje, brzdou naopak. V koloně není třeba šlapat na plyn, při stání na semaforech je nutné stát na brzdě celou dobu.

Automatická převodovka dokáže i podřadit při sešlápnutí plynu až na podlahu, tzv. kickdown. Řadit rychlosti vždy při úplném zastavení vozu. Zastánci manuálního řazení mohou použít manuální volbu řazení ve formě řadících páček u volantu, které jsou součástí velkého množství vozidel s automatem.

Krátce o automatu

Automaty šetří motor, díky společnému elektronickému řízení mu nedovolí, aby se přetáčel.

Mezi pákou voliče a „skříní“ plnou ozubených koleček není žádná mechanická vazba, vše je řízeno elektronikou. Z tohoto důvodu jsou v moderních vozech drobné ovladače nebo pouze tlačítka.

Existuje několik druhů automatů (planetové s lamelami, hydrodynamickým měničem, dvouspojkové, robotizované, variátorové (tzv. bezstupňové) – CVT…

Cena za vozidlo s automatem se navýší cca o 20 -30 tisíc Kč. Ve většině případů jsou automatické převodovky součástí vozů se silnější motorizací a vyšší výbavou.

Obecně se dá říci, že automatická převodovka vydrží cca 250 000 km, poté je nutná repase nebo výměna. Variátory mají životnost zhruba poloviční a málokdo je chce opravovat.

Jedná se o složité zařízení se spoustou dílů, které se opotřebovávají, citlivé na kvalitu oleje, čistotu a zacházení. Doporučuje se pravidelný servis – výměna olejové náplně (i v případě, že výrobce uvádí, že jde o „doživotní náplň“) , revize hydroměniče (u automatů s hydrodynamickým měničem), a to vždy ve specializovaném servise.

Opravy jsou nákladnější, v řádech desítek tisíc Kč (mnohdy se cena vyšplhá také až k 100 000,-).

A jak je to u ojetých vozů?

U ojetin jde o loterii, právě nesprávně fungující automatická převodovka bývá nejčastěji důvodem prodeje vozu. Doporučuje se odborná konzultace s odborníkem, ujetí min. 30 km – nechat zahřát převodovku (za studena se nemusí některé závady projevit). Přeřazovaní musí být plynulé, bez cukání, prokluzu. Dále je potřeba kontrolovat, zda převodovka řadí hned napoprvé nebo zda rychlost nespadne s prodlevou.

Řidičské oprávnění na automat?

Již delší dobu je možné získat řidičské oprávnění pouze na automat, to je poznačeno na zadní straně řidičského průkazu (harmonizační kód 78), ovšem nemůže řídit vozidlo s manuální převodovkou. Toto omezení se v současné době řeší, možné je, že dojde ke zrušení této limitace.

Zatím je po kurzech pouze na automat minimální poptávka (na 20 manuálů připadá 1 automat).

Zdroj: iDnes.cz